II. světová válka · Československo a appeasement
Okupace a vznik Protektorátu
15. březen 1939: okupace českých zemí
Zřízení Protektorátu postavilo české země pod přímou německou nadvládu. Británie ani Francie kvůli okupaci Německu válku nevyhlásily, přesto březnový zábor představoval zásadní mezinárodněpolitický předěl.
Protektorát: autonomie podřízená říšské moci
Protektorát si zachoval prezidenta Emila Háchu, českou vládu a část domácí správní soustavy, nešlo však o suverénní stát. Hitlerův výnos z 16. března svěřoval Německé říši zahraniční vztahy a vojenskou ochranu území, podřizoval jí celní prostor a umožňoval rozsáhlé zásahy do protektorátní správy. Nad českými orgány stál říšský protektor, jímž se stal Konstantin von Neurath. Formální autonomie tak fungovala pouze v mezích, které určovala německá okupační moc.
Český průmysl ve službách německé válečné ekonomiky
Okupací získalo Německo kontrolu nad významnou průmyslovou základnou se strojírenskými, hutními a zbrojními podniky včetně Škodových závodů. Po vypuknutí druhé světové války v září 1939 se protektorátní hospodářství stále těsněji začleňovalo do německé válečné ekonomiky, civilní výroba ustupovala vojenským zakázkám a rostl tlak na pracovní sílu. Hospodářský význam českých zemí současně ovlivňoval způsob okupace. Německé vedení mělo zájem na udržení výroby a veřejného pořádku, což se prolínalo s represivními záměry a dlouhodobými plány germanizace, tedy poněmčování.
Listopad 1939: popravy studentů a zavření vysokých škol
Okupační režim od počátku používal cenzuru, zatýkání a policejní násilí proti skutečným i domnělým odpůrcům. Výrazným mezníkem se staly demonstrace 28. října 1939, při nichž byl smrtelně zraněn student medicíny Jan Opletal. Jeho pohřeb 15. listopadu přerostl v další protest. V odvetě nacisté 17. listopadu bez soudu popravili devět studentských představitelů, přibližně 1 200 studentů zatkli a poslali do koncentračního tábora Sachsenhausen a české vysoké školy uzavřeli. Původně dočasné opatření trvalo až do konce okupace.
Rasová perzekuce a první struktury odboje
Pro Židy v českých zemích znamenalo zřízení Protektorátu rychlé rozšiřování diskriminačních opatření, vyřazování z profesního a veřejného života a systematické zabavování majetku. Jednotlivé deportační akce začaly již na podzim 1939, zatímco systematické deportace z Protektorátu se rozběhly od podzimu 1941. Současně vznikaly ilegální organizace jako Obrana národa, Politické ústředí a Petiční výbor Věrni zůstaneme. Jejich činnost se propojovala s československým exilem, který usiloval o mezinárodní uznání kontinuity Československa a jeho budoucí obnovu. Zánik vlastního státu tedy neznamenal zánik československého politického a vojenského odporu.
Od okupace Prahy k britské záruce Polsku
Od poměrů v okupovaných českých zemích se vraťme k mezinárodnímu vývoji na jaře a v létě 1939. Britská záruka polské nezávislosti z 31. března nebyla automatickým závazkem zasáhnout v každém německo-polském sporu. Hitler přesto pokračoval v přípravách útoku a zároveň se snažil vyloučit sovětský zásah. Tento vývoj v srpnu 1939 vyústil v německo-sovětský pakt o neútočení, který otevřel cestu k napadení Polska.
Pokračujte v Chronotice
Více detailů, přehlednou strukturou kapitol a kvízy s vysvětlením najdete v mobilní aplikaci Chronotika.